Srí Lanka – den 15: Chytit velrybu je těžší než se zdá

Srí Lanka – den 15: Chytit velrybu je těžší než se zdá

Pohodička na dovolené se nám 15. dnem nehezky krátí. Pobyt v Mirisse jsme prodloužili ze 3 nocí na 4, takže se dnes ještě balit nemusíme.

V 6:15 nás měl vyzvednout smluvený odvoz na velryby. Budík tedy na nelidských 5:50 a v 6:00 volá, že už je tu… Já s problémy na záchodě baštím další pytlíček Smecty a na něco jako snídani nemám ani pomyšlení. Paní pokojská vstává denně v 5, takže nám nachystala alespoň pytlík s ovocem na cestu.

Cestou k lodi dostáváme instrukce nehovořit s ostatními o ceně, že prý to mají někteří i za 5 tisíc, my jen za 3… Neuvěřitelná zlodějina. Slunce vychází pomalu v oparu nad přístavem a čekáme asi 45 minut na vyplutí. Původně se nás snažili usadit na spodní palubě, ale zřejmě piráti porozuměli Jajinému hlasitému českému nesouhlasu a získali jsme místa v prvním patře hned na přídi. Plavba je celkem nudná, loď se pohupuje na vlnách a máme směr přímo proti vycházejícímu slunci, které začíná pěkně smažit. Dostali jsme i „snídani“, sladký rohlík s omeletou nebo šunkou. Já se svými problémy raději odmítám a hladovím. Jája sice neodmítla, ale brzy dostává mořskou nemoc, blicí igelitový pytlík a klidnější místo ve středu lodi – nakonec ale vše překonala – poznámka ženy: díky Bohu. Společně s námi míří na otevřený oceán další 4 lodě, ale každá pluje trochu jiným směrem. Během 2 hodin houpavé plavby jsme neviděli živou duši, tedy kromě pár rybářů na Oruwách. Zatím to vypadá, že jsme spíše na lovu dopravních lodí. Skóre zápasu Massive cargo ships – Whales je 4:0. Když kolem krouží rybáři na malých rychlých motorových člunech, vzpomínám na film Kapitán Philips a únos lodi somálskými piráty.

Nakonec mezi posádkou vznikl nějaký rozruch a měníme směr, tentokrát plujeme přímo proti vlnám a loď značně hází a rozstřikuje slanou vodu po celé přídi, do patra naštěstí dopadají jen drobné kapičky a foťák zvládám chránit. Jája je při vědomí a vrací se na místo na přídi s dobrým výhledem. Během chvíle jsou kolem všechny velrybářské lodě z okolí a my zvědavě natahujeme krky. A vážně jsme velrybu zahlédli, dokonce několikrát její ocas i vyprsknutí vody, což vyvolalo mezi pasažéry až obdivuhodnou paniku a rozruch. Napotřetí kapitán hlásí, že je dojede ještě jednou a mažeme zpět. Nejsme nadšení, ale co naděláme – ostatní lodě zde ještě zůstávají a pozorují, no asi zaplatili víc. Výlet byl fajn, ale jako super zážitek bych ho určitě v podání Danuschka whale watching nedoporučil.

Odpoledne jsme se zase vyřádili ve vlnách Indického oceánu a na večer zkoušíme další plážovou restauraci. Výběr byl tentokrát úspěšný a po malém obědu dostáváme za své peníze ve W&D restaurantu zase slušnou porci chutného jídla.